O tom, jak moc mě trápí, že se ve školách neučí podle pravidel mozku jsem toho již napsal mnoho a někdy mne to už vyčerpává. Zamyslete se na malou chvíli nad citátem velikána, jakým Einstein bezpochyby byl.
„Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené, zatímco představivost obklopuje celý svět, podněcuje pokrok, dává zrození vývoji.“
Všichni víme, že propadal z matematiky. Nedávno jsem koukal na dokument Einstein’s Biggest Blunder, o tomto muži a nestačil jsem se divit. Byl opravdu geniální a stojí za to, se na něj podívat. Ano, je v angličtině, ale po přečtení tohoto článku to vůbec nevadí.
Následující příběh je o tom, jak souvisí tvořivost a paměť. Napsal jsem ho v minulosti i s překladem pro kurzy angličtiny. Nyní jsme ho s Terkou upravili a vystupujeme v něm já a reportérka Terka, která se od základu učí, jak se učit jinak.
Terka:
Jak si mohu zapamatovat delší slovíčka trvale? Připadá mi to nemožné. Naučila jsem se toho tolik na hodinách angličtiny a francouzštiny. Teď si vybavuji minimum a jen, když se urputně snažím.
Libor:
Nejprve se zamysli nad tím, co trápí většinu lidí kolem Tebe. Stěžují si, že mají špatnou paměť na jména. Ve skutečnosti je problém jinde. Nejde o špatnou paměť, ale o to, co paměti předchází.
Terka:
Myslíš třeba rozhodnutí si zapamatovat? Nebo soustředění?
Libor:
Ano. Soustředění na to, co je “za písmeny”. Jsme zvyklí ze školy myslet takřka výhradně abstraktně. A to je problém. Mozek potřebuje myslet po celý život konkrétně.
Terka:
No jo, Libore, ale co třeba Einstein, kdyby nemyslel abstraktně, pak…
Libor:
Zadrž Terko, ani větu nedokončuj. To je právě ten strašný omyl. Velikáni vědy mysleli zcela konkrétně. Einstein nejdříve viděl obrazy. Teprve potom je “překládal” do řeči abstraktních matematických vzorců. To je právě to, co se od něho můžeme učit. Víš, kdo řekl: „Představivost je důležitější než vědění”?
Terka:
Chá, že by Einstein?
Libor:
Přesně. Motto a pravda, kterou by nás měli učit více než E = mc2. Mimochodem, víš, co to znamená?
Terka:
Teorie relativity? Já nevím, jsem blondýna a navíc, jsem ze školy fakt dlouho. A vida, nevím nic. Jak to použijeme na jména?
Libor:
Ve jménech můžeme nalézt záchytné body – části konkrétních slov, ze kterých vytvoříme příběh. Vůbec nemusí být logický. Jak už víš, jde právě o opak. Podívej se na příklad na jméno Marcelene.
Terka:
„Marc“ je část z March. Jako Marge ze Simpsonových?
Libor:
A „cele“ je část z celebrate (slavit). V duchu si uděláš reklamu. “březen slavit – celebrate”. Někdy najdete uvnitř více slov jako v: Armstrong, Bowman, Carson, Cruise, McKnight, Shatterhand, Smithheart, Whitehead. To je CELÉ.
Sweetheart obsahuje dokonce více slov. Sweet, heart, hear a art.
Vytvořím si představu. Mohu tam najít i rým. “Sladké srdce slyš umění.“
Terka:
A může Marge Simpsonová oslavovat v březnu? Jinak mi to zní jako z básně. Nice, sweet, fantastic.
Libor:
Klidně může slavit i žlutá Marge. Vidíš, tohle už nezapomeneš. Pokaždé, když uvidíš Marge, tak si vzpomeneš, jak slaví. Propoj ten obrázek v hlavě s významem slova. Pokaždé Ti to naskočí. A teď to využijeme u slovíček jako dandelion, dumpling, stocking… Můžeš v nich hledat slova z mateřštiny i z cizího jazyka. Vyber slova, která uvidíš uvnitř: dandelion.
Terka:
Dan, anděl, lion a vytvořím z nich příběh. /Dana, jako Tvá žena, má dlouhé bílé šaty, ve kterých vypadá jako anděl jedoucí na lvovi./ Promiň, musím se smát. To je opravdu humorná představa”.
Libor:
Pak to propoj s významem a může Tě napadnout, že: „Dana má na hlavě věnec nebo náhrdelník z pampelišek“.
Dále z „dum“ a „plin“. Knedlík se nafukuje plynem až je velký jako dům.
Terka:
Nebo také dům z plín. Fuj.
Stocking = punčochy … Sto, king nebo stock a ing.
Terka:
A není to příliš složité? Neztratím se v tom?
Libor:
Složité je to pouze pro netrénovaný mozek. A netrénovaný mozek je předurčen k neúspěchu. Nic však není ztraceno. Fantazie je přirozenou schopností pravé mozkové hemisféry. Upgrade nastane, když propojíš racionální a strukturovanou levou hemisféru s tou pravou – hravou . Bohužel downgrade začal ve školách. Downgrade k plochému, abstraktnímu, suchému a pro mozek nudnému myšlení. Učitelé nevědí, že propojení obou hemisfér vede k úspěchu, zapamatování a mozek si prostě a jednoduše debužíruje, protože právě propojování je jeho obrovskou kvalitou a trvale zapečetěnou hodnotou.
Už jsme spolu mluvili o reklamě. Chci jen připomenout, že nudné a fádní je těžké vyvolávat z paměti, která je zahlcena dalšími vágními daty, není SMYSLUplné. Vidíš to slovo? SMYSLUplné? Plné smyslů? Zapoj smysly a pomůžeš mysli.
‚‚Jen pestře prožité a fantazií zářící je snadné nalézt v paměti a použít.‘‘ To je moje motto.
Terka:
Určitě se setkáváš s námitkou, že to není normální. Jsi normální?
Libor:
Jestliže se zamyslíš nad “normálně myslícími” lidmi, tak zjistíš, že mají spoustu problémů, včetně problémů s učením. Učili je na škole normálně. A oni jsou normálně průměrní. Kdo chce být normálně neúspěšný, ať si v normě zůstane.
Terka:
Máš pravdu, toto je pro ty, kteří si chtějí zvýšit sebevědomí, vyniknout a stát se nadprůměrně úspěšnými. Jak ještě si můžu zapamatovávat nadprůměrně? Tak honem, to chci. Chci být nadprůměrně úspěšná.
Libor:
Když využiješ představivosti a touhy mozku po konkrétních představách, pak začneš vytvářet zajímavé příběhy. Stačí spojovat slovíčka do vět.
Terka:
Ohohó, mám velmi bujnou fantazii. To mi půjde. Mám problém s tím, že si od dětství představuji vše až moc barvitě a živě. Ve škole jsem za to byla káraná. Prý nejsem normální.
Libor:
To mi ani neříkej. Jsem rád, že ses nedala. Výborně, Terko. Všimni si tedy, co Ti připomíná začátek slova ‚‚duster?”
Terka:
Dus… Ter.. Dus Terku? Ne. Dobře. Dust je prach a začíná tak křestní jméno herce, který hrál v mém oblíbeném filmu Rain Man. Hmm… Dustin může sice utírat prach, ale mě napadá, že DUSe (duše) Terky se jednou promění na prach. Promiň, řekl jsi, že asociace mají vyvolávat emoce a mají být barvité. Je to morbidní. Já vím, ale na tohle slovíčko už prostě nezapomenu.
Libor:
Propoj to ještě do příběhu. Udělej to legrační. Tebe to bude bavit. Když se do příběhu vžiješ, ponoříš, odborně řečeno asociuješ, nemůžeš to zapomenout. Problém skutečného zapomínání je problémem zapamatování. Kdo si nevybavuje, nezařadil soustředěně myšlenku do jednoznačných souvislostí. A pak je obtížné vyhledat ji z podvědomí. Ostatně, už jsi zkoušela něco hledat potmě?
Terka:
Libore, to je mazec. Je jednoduché pochopit souvislosti, když je vysvětluje někdo, koho to baví a žije tím už tolik let. Teď jsem Ti poleštila trošku ego, ale dobrá. Díky, zase mám o čem přemýšlet. Trošku se bojím toho, aby se mi nezhroutil vnitřní systém, který si samozřejmě myslel, že ví vše nejlépe (smích).
Libor:
See you soon, Tery. Moc o tom nepřemýšlej, prostě to začni dělat. Žádné zkusím, budu se snažit. Dělej to!
Zajímá vás angličtina? Můžete se odkudkoli naučit tento krásný jazyk díky Anglicky fantasticky, nebo přijít a prožít vše naživo na kurz Angličtina s hypnózou a virtuální realitou.
Zdraví Vás